Christmas preparations...

A je to opět tady, že ano :) Zase ty vánoční přípravy... Pečení cukroví, vánoční úklidy, zdobení cukroví, balení dárků... U nás ještě k tomu se na začátku prosince psalo Ježíškovi, protože mám doma 10-letého brášku, který ještě samozřejmě věří v Ježíška, takže se dle toho muselo i řešit balení dárků, což bylo celkem vtipný :D Mamka balila včera od pů jedenácté do čtvrt na jednu rána a taťka následně po ní od asi pěti hodin... Já teda mám všechny dárky asi už od půlky prosince a dokonce i zabalené, takže já jsem neměla žádný problém :D Navíc máme zvlášť pokoj, takže to jednak mám kde schovat a taky hlavně kde balit :))

Dneska jsem si udělala na 50% vánoční úklid, ve zbytku pokoje zřejmě budu pokračovat zítra, pokud bude čas, protože jedeme pro vánoční stromeček :D Ale tak asi 2 hodiny by se cca mohly v tom dni najít. 

No a tento týden - vlastně víkend - jsem napekli cukroví :D A co ví, tak na tom nejsme úplně nejhůř, spolužačka, která měla bohužel vytopený dům, tak třeba nemají cukroví vůbec. V pátek mamka udělala těsta a já v neděli pekla. Tři hodiny jsem stála u linky a válela a vykrajovala perníčky a linecké. A včera a dneska jsme zdobili, ale dopadlo to tak. že máme nazdobených sotva 20 perníčků, což je cca jeden plech z 5 :D :D A to nám mamka koupila plničku z Tescomy. Pak jsem včera ještě asi hodinu lepila linecké kytičky. 

A co vy? Jak jste na tom s Vánočními přípravami? Máte vše nebo přesně naopak?

(sama nevím, proč ty otázky píšu - když to nikdo nečte a ani neodpoví :D )

Share:

Read more

Z Čech až na konec světa / Alois Jirásek

Z Čech až na konec světa

Alois Jirásek

Autor
Český prozaik, dramatik a tvůrce historického realistického románu, se narodil 23. 8. 1851 v Hronově v rodině drobného živnostníka. Dílo Aloise Jiráska je umístěno do časového rozmezí od dob mystických (Staré pověsti české) až do 19. století. Upíná se především k době husitské, pobělohorské a k národnímu obrození. V květnu 1917 stál Jirásek spolu s J. Kvapilem v čele Manifestu českých spisovatelů. Manifest si kladl za cíl přimět české poslance k hájení národních zájmů. Umírá 2. 3. 1930 ve věku 78 let v Praze.

Kniha
Literární druh: Epika                Žánr: Cestopisný román pro mládež                      Počet stran:  138         
Kompozice: Retrospektivní      Jazyk: spisovný, objevují se zde archaismy nebo historismy, které se však dají vyhledat ve vysvětlivkách. (např. okol – ohrada, aksamitové – sametové, třasovisk – bažina, třesoucí se pod nohama aj.)
Děj se odehrává v 15. století v Evropě a líčí cestu na tzv. „konec světa“. Je doprovázena ilustracemi do Mikoláše Alše.

Postavy
Vladyka Václav Šašek Mezihorský (děd, vypravující příběh)

vnoučata

Lev z Rožmitálu, Jiří z Poděbrad, Jan Kolovrat Žehrovský (králové a panovníci, které při své cestě navštívil), jejich družina, ...

Příběh
Pan Šašek Mezihorský vypráví svým vnoučatům o tom, jak cestoval po světě s družinou pana Lva z Rožmitálu, který chtěl získat v cizích zemích přízeň pro krále Jiřího z Poděbrad. Král Jiří byl v nemilosti u papeže (pro přijímání podobojí). Výprava, složená většinou z mladých šlechticů, se vydala na cestu na konci listopadu roku 1465. Z Plzně cestovala přes Německo do Brabantského a Burgundského vévodství, odtud do Anglie, poté zpět, do Francie, na jih do Španělska a Portugalska a přes jižní Francii, Itálii a Rakousko do Čech.  Během skoro dvouletého putování poznali členové výpravy mnoho slavných měst, jako jsou například Norimberk, Brusel, Londýn, Bordeaux, Kompostela, Toledo, Barcelona, Avignon, Milán, Benátky. Dosáhli i mysu portugalského pobřeží, zvaného "Finisterre, neboli „konec země”. Tehdy se lidé domnívali, že tam země končí, protože Kolumbus ještě neobjevil Ameriku. Během cesty byli šlechtici mnohokrát přepadeni loupežníky a piráty, před nimiž se většinou ubránili. V Katalánii však pan Bořita z Martinic, upadl do zajetí. Jen náhodou se po mnoha letech vrátil zpět do Čech. Cíl cesty byl nakonec úspěšně splněn. Pan Lev z Rožmitálu náklonnost mnoha evropských, vysoce postavených hodnostářů dokázal získat.
Starý Šašek na závěr svým vnukům říká: „Viděl jsem kraje rozkošné, vpravdě rajské, města překrásná, hrady výstavné, poklady a všeliká umění lidská, ale věřte, že nejkrásněji je ve vlasti.“

Názor
Knížka se mi, jako taková, velmi líbila. Jen jsem si ji musela předčítat nahlas, poněvadž se tam nacházely výrazy, které bych si mohla jednoduše splést tím, že bych zaměnila některé písmena. Nacházely se tam i archaické, nebo také zastaralá, slova, která ale vždy měla označení číslem a ještě na tentýž stránce dole se nacházel její „překlad“ do současné češtiny.

Knížku jsem si vybrala z toho důvodu, že mám ráda cestopisy a tak mě takhle knížka zaujala. 

+ nabízím i prezentaci :)

Share:

Read more

Hey angel...

Netuším proč, ale myslím, že se zrovna toto celkem dosti hodí. 

Hey angel, do yo know the reason why we look up to the sky?

Proč se vlastně tak často díváme do nebe - ač nevěříme v boha? Kolikrát se taky koukám do nebe a sama vlastně nevím, co očekávám. Že snad začnou padat zázraky - že se uzdravím, dokážu pořádně naučit? Že se zachrání svět? Že se najednou všichni udobří? Že si snad konečně najdu lásku? 

Toliko otázek mě napadá a vím, že ze shora mi rozhodně nikdo nepomůže, protože na Boha nevěřím. A i kdybych na něj věřila, tak mi stejně přijde, že to není o tom, že nějaký ten Bůh existuje a díky němu se děje všechno to, co se děje. 

Lidská psychika dokáže mnohé. Jako třeba stačí dát malému dítěti, které nemůže usnout jen obyčejný vitamín C, s tím, že mu řekneme, že je to prášek na spaní; tak si také dokážeme některé věci spojit s Bohem, ač s ním vlastně vůbec nesouvisí a prostě by se dříve nebo později staly...

Samozřejmě tím nechci urážet nikoho, kdo věří. Já osobně to prostě mám takhle a takhle to cítím. Máme demokracii - takže právo mít svůj vlastní názor. A jestli mě za něj někdo bude chtít hanit, tak prosím - ať haní. Ale každý má svůj názor a taky má na něj právo :) 

Share:

Read more